Jak kamarád nabral kance aneb srážka se zvěří

V životě každého řidiče jsou takové okamžiky, o kterých slyšel z vyprávění, teoreticky se na ně připravoval v autoškole, ale v praxi doufá, že se mu nikdy nestanou. Jedním z takových okamžiků je třeba srážka se zvěří.

Před pár dny se mi kamarád svěřil, že na začátku léta srazil kance. Bylo to v jeden z těch deštivých, zatažených dnů a jak se s přicházejícím večerem smráklo, nebylo už na cestu úplně dobře vidět. Zapnul proto dálková světla. Pak prý se jen na chviličku podíval stranou a když vrátil pohled na silnici, stál na ní středně velký kanec a střetu už nešlo zabránit. Říkal dokonce, že tehdy ani nejel nijak zvlášť rychle, asi jen 60 kilometrů v hodině, ale ani tak se nebohému lesnímu pašíkovi už nedokázal vyhnout. Srazili se čelně, ovšem tak nešťastně, že zvíře zůstalo jaksi podivně zaklíněné pod vozidlem, které ho tedy pod sebou táhlo dobrých 40 metrů, než se úplně zastavilo. Přivolaní policisté hned přivolali i hasiče, kteří štětináče smývali z vozovky, zatímco kamarád lamentoval, že jeho pár sezón starý Renault dostal pěkně na frak. Když potom dovezl auto do servisu, zjistilo se mimo jiné i to, že měl špatně seřízená dálková světla. Jasně, že to nebyla hlavní příčina té nešťastné kolize, ale byl to určitě jeden z kamínků do mozaiky, na jejímž konci stál přejetý kňour a nabouraný vůz.

Ač bylo pivo, u kterého mi tuhle děsivou historku vyprávěl studené, polilo mě horko. Čas od času jsem podobné věci zaslechl, jako asi každý, ale vždy šlo o nějakého známého známého mého známého, takže si člověk snadno vytvoří dojem, že jeho se to vlastně netýká. Jenže ono se to týkat může, zvlášť v létě, kdy většina z nás tráví za volantem více času. Začal jsem se proto trochu zajímat o to, co bych měl udělat, pokud by i mě potkala taková nepříjemnost. Prohledal jsem weby a zde je několik osvědčených rad, jak postupovat. Možná vám to bude připadat banální – ale první pomoc také většina z nás dokonale teoreticky zvládá, ovšem až do okamžiku, než bychom ji měli prakticky použít… I když doufám, že to nikdy potřebovat nebudete ani vy, ani já, stejně by stálo za to si následující rady přečíst.

Pokud je nepochybné, že se už srážce nemůžete vyhnout, doporučují odborníci na bezpečnost, abyste zvolili čelní náraz. Tedy nesnažit se o žádné složité manévry, při kterých byste už vyloženě riskovali zdraví a život posádky. Při čelním střetu se totiž náraz rozloží na větší plochu, takže se tím lépe minimalizují následky.

Když ke střetu dojde a celá posádka včetně řidiče je v pořádku, měl by řidič (případně jiný pohotový člen osazenstva) vystoupit z vozu, vzít si reflexní vestu a jít umístit na silnici výstražný trojúhelník. Všechny ostatní osoby v autě by pak měly opatrně vystoupit a uchýlit se do bezpečné zóny za svodidla. To pro případ nečekaného nárazu automobilu, jedoucího zezadu, který často může končit smrtelným zraněním. I když vám mohutný kanec neudělal z auta zrovna nepojízdný vrak, je pravděpodobné, že nebudete moci v jízdě hned pokračovat, a proto je trojúhelník nutností. Asi vás něco bude táhnout, abyste se šli podívat, v jakém stavu je ten nebohý tvor. Tohle je ta část, kdy byste měli být hodně opatrní, protože je-li zvíře zraněné a v šoku, mohlo by se snadno stát, že zraní i vás. Já bych za normálních okolností asi instinktivně začal zvíře odtahovat z cesty, ale z doslechu znám historky o tom, že odklízení zakrváceného polomrtvého tvora se může proměnit v docela nepříjemnou situaci, takže bych to opravdu nedoporučoval. Nechejte ho ležet tam, kde je. A ani nebudu říkat takovou samozřejmost, že sražené zvíře není váš majetek, takže nakládat si ho do auta v naději, že čerstvá zvěřina zpestří váš jídelníček, je hra se zákonem. Co je ale naopak velmi vhodné, ba nutné, je zavolat policii, protože ta už bude sama informovat místní myslivce, že mají vaší zásluhou v revíru o jeden kus zvěře méně. Špatná zpráva je, že ačkoli vy si zvíře vzít na domácí hostinu nemůžete, protože patří mysliveckému spolku, žádný myslivec se s vámi o náklady za opravu nabořeného auta nevyrovná. Srážka se zvěří by ale měla být součástí vašeho havarijního pojištění a v některých případech bývá i součástí povinného ručení, ale spíše výjimečně.

Za sebe si tedy budu pamatovat následující: reflexní vesta, červený trojúhelník, nemanipulovat se zvířetem, zavolat policii (případně záchranku, pokud by došlo ke zranění). Jak jsem už napsal, doufám, že to potřebovat nebudeme, ale jistota je jistota.  A když už jsme u těch jistot, není od věci si nechat na autě seřídit i světla. Lesy jsou plné zvěře a jeden nikdy neví, kdy zase přijde nějaký deštivý den se špatnou viditelností…