Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Posvítil jsem si na svícení aneb něco z historie motorismu

17. 05. 2016 14:19:43
Osvětlení automobilu... ta nejběžnější věc. Prostě jen sednete do auta, dáte klíček do zapalování, nastartujete a světla se automaticky rozsvítí sama. Jenže jako všechno na světě, i svícení a osvětlování si prošlo svou historií...

a na jejím začátku nebylo vše tak jednoduché a samozřejmé, jako dnes. Pojďme se tedy teď podívat trochu do historie na to, jak trnitá byla cesta od prvních lamp až k moderním světlometům. Bude to něco zvláště pro automobilové fajnšmekry, ale věřím, že některé informace určitě zaujmou i čtenáře, kteří se o automoto běžně zase tolik nezajímají....

Acetylenové lampy aneb Jak to celé začalo...

Historie automobilového svícení sahá až do roku 1880, kdy se začaly na vozech používat acetylenové nebo také karbidové lampy. Prapředky dnešních světlometů tak v podstatě byly takové lucerničky s kovovým rámem, ve kterých byl umístěn světelný zdroj. Aby se světlo mělo od čeho odrážet, byla zadní strana lucerny tvořena zrcátkem, díky kterému se světlo šířilo do prostoru. Jak asi chápete, žádná sláva to tehdy nebyla - zvláště pokud to budeme posuzovat dnešními měřítky. Svítivost byla poměrně slabá a světlomety měly jen velmi malý dosah, takže řidič z kabiny vozu osvíceného karbidovou lampou viděl stěží nějaké dva metry před sebe. Jako palivo se používal olej, takže kromě malé viditelnosti hrozilo i riziko, že se vůz vznítí - třeba při nárazu a následném poškození lampy. Prostě pravěk automobilového svícení rozhodně nebyla žádná procházka růžovou zahradou. Naštěstí ale v tomto případě platí, že nedokonalost plodí pokrok. Nedokonalost acetylenových luceren tak zrodila další vývojový článek, tentokrát v podobě prvních elektrických světlometů...

Je libo trocha elektřiny?

První elektrické světlomety spatřily světlo světa koncem 19. století. Byl to velký krok kupředu, ale ani tady nebylo všechno bezproblémové a hladké. Elektrické světlomety totiž fungovaly na principu wolframových vláken, která byla velmi slabá. Následkem toho tak stačilo velmi málo, třeba jen výmol nebo nerovná silnice, vlákno se přetrhlo a světelný zdroj byl rozbitý. A jistě si umíte představit, jak nerovné asi tehdy silnice byly - ty dnešní, na které často láteříme, byly čajíčkem proti tomu, po čem se přepravovali naši předci na přelomu století. Kromě poruchovosti světlometům, ještě tehdejším řidičům komplikoval život fakt, že světlomety neměly čočky, které by dokázaly světlo zaměřit. Na závěr ještě možná dodejme dvě informace. Zaprvé, že vůbec první elektrický světlomet spatřil světlo světa ve společnosti Columbia Automobile Company, a za druhé, že i přes všechna uvedená negativa první elektrické světlomety stále představovaly znatelný a nezadržitelný pokrok ve způsobu osvětlování automobilů.

K pokroku krok po kroku, aby to lepší příští bylo příště lepší!

A ono to příště lepší bylo! V roce 1913 totiž přichází na scénu firma BOSCH s vůbec prvním kvalitním elektrickým světlometem. I ten měl samozřejmě své mušky, ale s ničím, co mu předcházelo, se vůbec nedal srovnávat. Poslední rok před velkou světovou válkou se tak kromě houstnoucí politické situace a závodů ve zbrojení nesl také v duchu lepšího svícení na silnicích v Evropě. Ovšem na první žárovku, která umožňovala klopené dálkové světlo, si milovníci automobilů museli přece jen ještě počkat. A to více než 10 let. Přelomová žárovka Bilux se dvěma vlákny totiž vznikla až v roce 1924.

Dlouhá pauza zrodila halogen

Posledním milníkem ve vývoji – tedy posledním, o kterém si řekneme dnes – byl vznik halogenových světelných zdrojů, a ten nás zavádí až do roku 1962. Halogenový zdroj byl po dlouhém období používání stále zdokonalovaných klasických žárovek dalším důležitým krokem na cestě k opravdu modernímu svícení. Halogenové žárovky nebo také wolframové halogenové žárovky byly evropské automobilové veřejnosti poprvé představeny na začátku 60. let. Fungují na následujícím principu inertního halogenového plynu, kterým je žárovka naplněna. Díky tomuto plynu je pak wolframové vlákno uvnitř žárovky schopné svítit daleko jasněji a má také delší životnost.

Ani halogenové žárovky ovšem nejsou vrcholem automobilové osvětlovací techniky. Těm skutečným vrcholům se přiblížíme až v dalším blogu. Doufám, že se na něj budete těšit!

Autor: Kristian Hanko | úterý 17.5.2016 14:19 | karma článku: 13.12 | přečteno: 754x

Další články blogera

Kristian Hanko

Chytrý tuning

Hned na úvod se přiznám, že nejsem velký vyznavač tuningů pro osobní automobily. S tuningem u automobilů je to totiž dost podobné, jako s make-upem u žen: když ho dáte příliš, zničíte to, co je přirozeně hezké!

13.6.2017 v 14:20 | Karma článku: 4.09 | Přečteno: 132 | Diskuse

Kristian Hanko

Zamávejte žárovce, přivítejte laser!

"Cože? Ona ještě nějaká auta používají klasické žárovky?” zeptala se mně manželka, když mi přes rameno četla název mého připravovaného blogu.

24.3.2017 v 14:23 | Karma článku: 9.34 | Přečteno: 518 | Diskuse

Kristian Hanko

Vidět a být viděn – dvě zásady bezpečnosti podruhé

V minulém blogu jsem psal o tom, že zásadu „vidět a být viděn“ považuji za jedno z nejdůležitějších pravidel bezpečnosti na našich silnicích.

27.9.2016 v 14:27 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 348 | Diskuse

Kristian Hanko

Vidět a být viděn – dvě zásady bezpečnosti

Za dvě snad nejdůležitější zásady bezpečnosti považuji to, aby účastník silničního provozu dobře viděl a zároveň byl sám dobře viditelný. „To je přece jasné,“ řeknete si. A máte pravdu!

18.8.2016 v 15:07 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 297 | Diskuse

Další články z rubriky Hobby

Martina Mičková

Na každý týden v roce jeden výtvarný nápad

Nápadů není nikdy dost. S malými dětmi je nutnost mít zásobu aspoň takovou, kolik je týdnů v roce. Našla jsem ji.

5.9.2017 v 22:03 | Karma článku: 6.90 | Přečteno: 248 |

Martin Faltýn

Touste, touste, touste... kdo si do tě kousne

Povídání o "toustování" jsem sice zařadil do rubriky Hobby a soukromé Když doma vaří muž, ale recepty tady žádné nečekejte. Jenom, co se semele, když člověk dělá tousty na cesty.

31.8.2017 v 12:38 | Karma článku: 10.65 | Přečteno: 310 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Střihněte si na šaty!

Kdo by to neznal. Nic správně nesedí, nikde nemají to, co zrovna chci, ačkoliv jde přeci o úplně jednoduchý střih, tady se mi nelíbí vzor nebo barva, tohle je zase z hrozného materiálu... a pak přichází spásný nápad. Co kdybych...

4.8.2017 v 7:56 | Karma článku: 13.09 | Přečteno: 701 | Diskuse

Tomáš Houška

Manifest pijáka kávy

Mám rád dobrou kávu. To je problém, protože míst, kde mi ji připraví, je tuze málo. Po Praze kromě čaovny U legionáře tak dva tři další podniky a to je vše. Nemáte náhodou cukrárnu, bar nebo kavárničku? Pak by to bylo pro vás.

11.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 17.70 | Přečteno: 502 | Diskuse

Jiří Mitáček

Jak jsem si pořídil „motůčko“….

Cože, nevíte co to je? Vysvětlím pro kutilské laiky... Je to takové normální kolečko, alias trakař, které má přídavný elektromotor a dokáže s Vámi drandit bez námahy ve skoro jakémkoli použitelném výškovém převýšení.

14.6.2017 v 11:20 | Karma článku: 21.49 | Přečteno: 803 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 403

Vždycky jsem byl velký fanda do aut a všeho, co souviselo s motorismem. Ale od doby, kdy se ze mě stal také táta malé holčičky, jsem začal víc vnímat i otázku bezpečnosti na silnicích. A právě všeho, co souvisí s tím, abychom se na našich silnicích cítili bezpečně, se budou týkat i mé blogy. Potěší mě, když se nad některými myšlenkami pokusíte zamyslet. Třeba to pak při jízdě autem bude na našich cestách vypadat hned o něco radostněji…



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.